Zima je tu s plnou parádou. Sněhu sice není přespříliš, ale na naše kraje tak akorát. A mrzne až praští. Konečně jsme mohli zase na celorodinnou procházku. Vydali jsme se obhlížet bruslaře na slepém rameni řeky.
Ukázalo se, že fotit na sněhu se zrcadlovkou není sranda. Po boji s vyvažováním bílé, optimálním časem, clonou a citlivostí muselo dojít i na korekci expozice. A pak jsem si usmyslela vyfotit hokejisty. Buď byli moc daleko, nebo moc blízko. Bylo jich v záběru málo, nebo až moc. Puk nebyl vidět, nebo mi letěl přímo na objektiv a já zbaběle zdrhla. Chtělo by to režiséra nebo rovnou choreografa.
Prostě moje foto-neumění, sníh a hokej, to nešlo dohromady. Tak jsem šla radši fotit kytky.
5 komentářů:
Povedená fotka! A jak jsi nakonec nastavila??:-)Pendula
Pendulko, na automatiku :-D Na makrorežim, ten si do toho moc kecat nedá. Koukám do EXIFu, že je tam clona 4, čas 1/400, expozice nekorigovaná.
Tahle je moc vydařená. Pavla
Krásný!!!
prej fotografickým neuměním.. haha..
pěkná.. já bych osobně brala trošku větší hloubku ostrosti, aby byla kytka kompaktnější a ostřejší v celku... ale takto je fotka krásně tajemná, zimní a náznaková.
Okomentovat