V úterý míváme nabitý program. Dopoledne jsou aktivity pro mě s Cyrilem, odpoledne má Štěpán sportovky, hned na to navazuje plavání. Navíc jsem ho přihlásila ve školce i do hudebky, nevědomky též na úterý a dnes jsem měla i rodičovský kurz, výjimečně v úterý.
Na zádech batoh se všemi věcmi, v hlavě itinerář přesunu, na telefonu manžela a babičku, připravené v danou hodinu na daném místě převzít štafetu a pokračovat v běhu. Odpoledne ve školce bylo všechno jinak. Dítě, dosud hudebku zatvrzele odmítající, se rozplakalo, že tam chce. Braňte dobrovolnosti! Šel nadšeně zpívat, budeme to střídat s pohybovkama ob týden.
Najednou jsme měli s Cyrilem třičtvrtě hodiny čas. Co teď? Nabídla jsem se k hrabání listí na školní zahradě, prosba o pomoc visí na nástěnce už dlouho. Cyrilek si tu nečekanou volnou chvíli neskutečně užil. Prolezl dětem dřevěný vláček, vyválel se v jehličí a smál se na celé kolo.
Jen fotit jsem moc nestíhala, ono to s hráběma v ruce jde dost špatně.
1 komentář:
Tak tady bych si Cyrilka klidně spletla se štěpánkem. :o)
Okomentovat