
Na svatou Barboru tradice velí uříznout třešňovou větvičku. Mám ten zvyk ráda. Vykvetení barborky ale nespojuju s očekávanými vdavkami. Svatbu mám už za sebou a u jedné hodlám i zůstat. Jen se mi líbí něžnost třešňových květů uprostřed nevlídné zimy.
Kolem našeho domu rostou třešně japonské. Sakury. V plném květu dělají z ulice růžovou alej. Už ale stárnou a pomalu umírají. Postupně je nahrazují nové, mladé stromky. K mému potěšení opět sakury. Zůstaneme růžovou alejí.
Sakury mi rozkvétají přesně k narozeninám. Pod sakurou se s manželem líbáme večer na prvního května. To už odkvétají. A jejich větve znovu zrůžoví něžnými kvítky zase až za rok.
Nebo o něco dřív. O Vánocích. Jako barborky ve váze.
1 komentář:
Buli, děkuju za připomenutí, dneska už sice Barborky není, ale šupajdím na zahradu za chviličku a ten jeden den zpoždění snad vadit nebude;)
Diny
Okomentovat