Původně jsem dnes měla být na oslavě prvních narozenin naší neteře. Neteřince nakonec musel stačit jenom strýc a dva bratránci. Prababičku totiž konečně přeložili z JIP na normální oddělení.
To znamená povolení návštěv! Sláva, sláva, sláva. Mluvit s babičkou jen po telefonu přestávalo stačit. Nám a hlavně jí. Jak pookřívá po operaci, vrací se jí vzpurný duch. Chce domů. Nejlíp hned.
Dala si říct. Asi se nám podařilo jí vysvětlit vážnost situace. Ale hlavně se nám podařilo ji rozesmát. Dokonce rozchechtat. Už ani nevím čím. To je jedno. Kvůli babičce se ochotně postavím na hlavu a budu třepat nohama. Hlavně, když se bude smát. Smích přece léčí.
4 komentáře:
Jsem ráda, že je babičce lépe a i na fotce je to vidět:-)
Babička se tak hezky směje,takhle se určitě rychle vyléčí :-)
Růžena
Babičce přejem brzké uzdravení
Krásné emotivní foto! Doufám, že se babičce po té době daří zase o chlup líp.
Okomentovat