Sláva nazdar výletu, táta už je zase tu! Dočkali jsme se vyhlížené soboty a hlavně živitele rodiny. Nejsem moc zvyklá na to být slaměnou vdovou. Muž nebývá často na cestách. A když, jsem z toho mírně nervózní. Co kdyby něco.
I když do Belgie jezdí už jako ke starým známým. Byl tam potřetí, na tomtéž místě. Doručil a přivezl spousty pozdravů. Taky jednu zapomenutou bundu z loňska. A ještě něco.
Pralinky. Čokolády. Čokoládky. Belgický národní poklad. Mňam. A divíte se pak, že takového živitele se nemůžeme dočkat?
2 komentáře:
Tady se hlásí jeden Pavlovův pes. Jakmile se čekne belgická čokoláda, 100% začnu slintat!
Nechte si chutnat!
Takové aranžmá a kompozice začínají být Tvým rukpisem!
Okomentovat