
Měli jsme dnes tátu doma, měl volno. Takže se vařilo pro všechny. Rozdělili jsme si to napůl. On polévku, já hlavní jídlo.
Vařívá rád, vařívá nepříliš často, vařívá dobře. I když poněkud jednotvárně. Například z polévky, ať použije libovolné suroviny, se mu vždycky vylíhne oranžová zeleninová. Je moc dobrá, mimochodem.
V poledne jsem v kuchyni čarovala s foťákem nad svým pečeným lososem, zalitým smetanou a zdobeným rozmarýnem. Vyfoť mi i tu polévku, ozvalo z pokoje. Párkrát cvaknu spouští a kontruju zpátky. Polívka není fotogenická.
Fotogenická, nefotogenická, rozhodně dopadla líp než losos. Toho jsem nedokázala zaostřit ani jednou. Ale rozdílu v chuti to nečiní, smlsli jsme si na obojím, na polévce i na lososovi.
1 komentář:
Buli, polévka vypadá vinikajícně. A naprosto souhlasím, vyfotit jídlo "jedle", je nadlidský výkon! :o)
Okomentovat