Kalendář

Tak tady je ten zázrak. Výsledek mojí práce za poslední tři týdny. Dárek pro tchyni k narozeninám. Rodinný kalendář.

Prolila jsem nad ním příslovečnou krev, pot a došlo i na ty slzy. Vyčíslit jeho cenu v penězích nelze. Každý to vidí jinak. Člověk nezúčastněný sečte hodiny práce a náklady na tisk. Já připočítám bolavé oči, noční bdění u monitoru, zkřečovatělé prsty na myši. A taky potěšení z tvořivé práce. A poznání části rodinné historie.

Co bude počítat tchyně, to nevím. Snad 142 portrétů na titulní straně. Snad stáří nejdávnějších fotografií. Snad začne nad fotkami vzpomínat na jména svých psů. A povídat o svých rodičích a prarodičích. A smát se na své děti a vnoučata.

To mi bude stačit. Dávám darem nikoliv kalendář, ale radost a vzpomínky. Ale že to dá práce!