Několikrát ročně je na náměstí jarmak. Opravdový, žádní novodobí hadráři. Košíkáři, kováři, hrnčíři, šperkaři, dráteníci a řezbáři, krajkářky a vyšívačky, tkalci, skláři a perníkáři. A další řemesla, co stánek, to krásná podívaná.
K tomu neodolatelná vůně čerstvých bramboráků, grilovaných klobásek, vařené kukuřice. Turek s turbanem seká turecký med, na trdle se točí trdelníky. Za pražené mandle bych běžela světa kraj. Nemusím, stačí na jarmak.
Chodíme se dívat, obhlížet, nakukovat, čichat, vonět, nasávat, chutnat a pomlsávat. A s námi tisíce jiných. Člověk potká většinu známých a rovnou popřeje krásné svátky. Na jarmaku se každý usmívá. I andělé.
Žádné komentáře:
Okomentovat