Štěpánka vzala babička na výlet rovnou do Doby ledové, Cyrilka jsme vyvenčili aspoň do džungle. Stačilo nám k tomu sice jen kolo, ale příště si určitě přibalím i mačetu. To by totiž jeden nevěřil, jak nezdolné, odolné a roztahovačné jsou kopřivy. A jak vysoko dokážou vyrůst. A prlí jak zjednané. Mrchy plevelné.
Moje nohy, v létě standardně nasoukané do kraťasů a v sandálech naboso, jsou praktickou ilustrací toho, jak nemají vypadat ženské ladné nožky. Samá modřina, podrápané krvavými šrámy, požahané od kopřiv, poštípané od komárů. A abych nezapomněla, špinavé jak viks.
Ráda bych napsala, že to byla výjimka. Ale bohužel je to spíš standardní stav. Jo, život není peříčko a v džungli číhají všelijaká nebezpečí. Ale proč ksakru furt jenom na mě!?
Žádné komentáře:
Okomentovat