Někdo si na nás zasedl. Asi pech. A pěkně vypasený. Příští týden jsme měli trávit u kamarádky na samotě u lesa. V příjemné společnosti a krásném přírodním prostředí. Už to tam známe a těšíme se o to víc.
Jeden telefonát a nejedeme nikam. Cyril, ač už bez zdravotních potíží, bohužel nosí bacil, který by mohl ještě nadělat paseku. Dokud se ho nezbaví, je lépe být doma.
Ach jo. Už druhá zrušená dovolená tohoto léta mi spolehlivě vezme náladu. Těšili jsme se. Moc. Chuť do focení je pro dnešek taky v trapu. Fotím jen z povinnosti, pracovně. Koláž z dětského výtvarného ateliéru je tématicky trapičská. Pech sedí dál a mne si pazoury. Pakuj, potvoro!
Žádné komentáře:
Okomentovat