Letecké muzeum. Nebyli jsme tam poprvé a nebyli jsme tam naposled. Když si kluky vezme děda, s devadesátiprocentní jistotou vím, kde skončí. V leteckém muzeu.
Pohledem mírně skeptického dospělého je to mírně narezlá a olezlá hromada leteckého šrotu. Oprava. Pohledem netechnicky založené ženy. Protože muž, děti i děda to vidí jinak. O ostatních návštěvnících nemluvě.
Ale i netechnicky založená žena si zapamatuje, že Tu je Tupolev, Su Suchoj a s údivem si prohlídne přehlídku stíhaček Mig, i když mají svá nejlepší léta dávno za sebou. Vždyť je to muzeum. A příště možná konečně pochopím, jak to, že ty hromady plechu vůbec mohly lítat.
Žádné komentáře:
Okomentovat