Někdy se mi fotka do blogu připlete před objektiv zcela bez zásluh a plánování. Hezké odpoledne nás vylákalo na rodinný cyklistický výlet, tentokrát už v kompletní sestavě. Vyrazili jsme na své oblíbené kolečko kolem lesa a podél řeky.
Jen jsme pro trochu zpestření zvolili jiný břeh než ten, po kterém jezdíme běžně. Sice je bez cyklostezky, ale taky většinou bez lidí. Klidně jsme se sunuli krajem, který už jeví neklamné známy toho, že léto je za svým vrcholem. Bílá květenství kosmatic vystřídaly na bezu temně fialové bezinky. Po obilných polích zůstala jen strniště. A z nich začerstva fouká.
O kousek dál na hrázi řeky čekalo překvapení. Prababička byla taky na projížďce. Sama už venku nechodí, ale zavřená pod střechou by se utrápila. Nechala se aspoň vyvézt na vzduch a s posmutnělým výrazem nasávala vůni přelomeného léta. Když viděla, že ji fotím, usmála se. Dáma za všech okolností. I na projížďce.
Žádné komentáře:
Okomentovat