Naše rodina má ajznboňácké kořeny. Můj praděda a děda pracovali na dráze, moje máma vyrostla přímo na nádraží. Manželovu stranu jsem zatím detailně nezkoumala, ale i tam určitě musí být minimálně nějaký traťový dělník.
Jinak totiž není možné vysvětlit naši železniční úchylku. Cyril se zatím soustředí na intenzívní rozborku Štěpánových kolejišť. Ten denně vymýšlí nové a nové tratě, mašinky tam ani jezdit nemusí, hlavně, že je všechno krásně propojeno.
Manžela jsem k patnáctému výročí seznámení obdarovala balíčkem výhybek, což kvitoval s opravdovým nadšením. Chyběly mu totiž k jakési složité trati. A já? Děda mně v dětství kdesi za nádražím ukázal výhybku "angličák". Už dávno je zrušená. Tak si ji aspoň stavím sama.
Žádné komentáře:
Okomentovat