V testu osobnosti jsem se trefila téměř doprostřed všech typů. Plynule střídám sangvinickou činorodost s flegmatickými stavy, cholerický výbuch zaměním záchvatem melancholie. Dnes ve mně vyhrál právě melancholik.
Plánovaný výlet poznamenalo počasí. Z říjnové pestrobarevnosti se změnilo na listopadovou plískanici. Opršalé ořešáky pouštěly žluté listí po hrstech, hlína dýchala syrovostí a táhl z ní chlad.
I jindy upovídaný Štěpán jen posmutněle a mlčenlivě pokukoval okolo. Keš, důkladně schovanou mezi vinnými búdami, jsme nakonec našli. Ale místo ke krásným modrobílým stavením, usazeným podél úvozové cesty, se objektiv mého foťáku pořád obracel na druhou stranu, do pole v mlžném oparu. Tohle byla moje dnešní nálada.
3 komentáře:
Buli, tohle je úžasnej záběr. Já krajinu, potažmo pole, fotím skoro pořád, ale většinou na snímcích "něco" chybí ... asi nálada. Tomuhle záběru nechybí nic!
Taky se mě fotka líbí, má atmosféru.
Jo, jo, mají pravdu, fotka určitě atmosféru má. Já mám mlhové hodně ráda. Ale musím dodat, že stejným, ne-li větším skvostem jsou slova pod ní. Moc ráda, čtu Tvé článečky. Vždycky obsahují výstižné a barvité výrazové prostředky, nikdy nejsou moc dlouhé nebo moc krátké a rozhodně nikdy nudné. Tohle se čte s chutí a samo, bravo! J.
Okomentovat