Při úklidu Štěpánovy komody jsem se zastavila nad složkou obrázků ze školky. Napadlo mě, že je nejvyšší čas je nafotit. Štěpán doma odmítá malovat, ze zásady. Nevím proč. Až jeho výkresy ze školky mně přinesly důkaz o tom, že umí nakreslit kolečko a dokonce i obličej. Schraňuju je jako oko v hlavě.
Nehrozí tedy, že bych je dobrovolně vyhodila. Časem nás ale možná opustí samy. Štěpánek je totiž recykluje. Obrázek dopravního ruchu ve městě dostala paní doktorka, za odměnu, že je hodná. Krásné letadlo přistálo na ledničce u babičky. Srdíčko, které jsem já dostala na besídce k Svátku matek, se Štěpán rozhodl darovat prababičce k narozeninám. Babičko-prababičko, všechno nejlepší, ať se ti daří, tady máš srdíčko a nevšímej si, že je tam napsáno Milá maminko. Doslova.
Tak jsem dnes honem nafotila zbývající obrázky, dokud je máme. Nejvíc se mi líbí tento. Byla to první kresba obličeje, kterou jsem od Štěpána vůbec kdy uviděla. A navíc jsem to já.
Maminko, nevadí ti, že máš šišatou hlavu? Nevadí, broučku. Jen mi ji, prosím, nechej. Co bych si počala bez hlavy?
3 komentáře:
Buli, moc ti to sluší a Štěpán je úžasnej mluvka:)))
Diny
moc krásný obrázek":)
Marcela
Okomentovat