Dnes měla pokračovat doktorská série, Štěpánka čekalo ultrazvukové vyšetření bříška v nemocnici. Všechno dopadlo dobře, kromě focení. Foťák bez karty je jenom na okrasu.
Kartu jsme doma vyzvedli na zpáteční cestě a protože mé kroky i duše byly po těch dobrých zprávách lehké, zamířili jsme k prababičce. Počasí drželo s mou náladou krok, obloha jak malovaná.
Tou cestou při trati bych mohla chodit poslepu, mám ji v nohách tisíckrát. Na fotce třicet let staré je to ještě prašná polňačka a já stojím u kočárku s ročním bratrem. Dnes zase já a kočár, zase skoro roční kluk v něm, ale nová asfaltová cyklostezka s elegantním mostkem přes potok.
Přemýšlím, co bude za třicet let. Kdo bude fotograf a kdo ten v kočárku?
Žádné komentáře:
Okomentovat