Rovnou předesílám, že nejsem autorem této fotky. Ale když máte na svědomí dovlečení celé rodiny do ateliéru, výběr oblečení všem včetně manžela, průběžné uklidňování a umravňování obou dětí, svačení jednoho, kojení druhého plus soustavné tajtrlíkování zpoza fotografa, aby se probůh aspoň na jedné fotce děti s úsměvem podívaly správným směrem, budete se také právem cítit jako spolutvůrce.
Nevidíš, že řve? Foť! Volává na mě manžel, když některé z dětí vyrobí obzvlášť ohavný obličej. Zdokumentovat se musí všechno, i rozvzteklené a uražené grimasy. To abychom měli kompletní obrázek o výrazovém rejstříku našich drahoušků k dispozici i po letech, až milosrdně zapomeneme.
Z dnešních atelierových fotek budou portéty pro babičky. Zajisté vybereme ty nejvíc usměvavé a zářící. Ale my doma se budeme královsky bavit i nad všemi nepovedenými. Třeba když Cyril usoudil, že s holou hlavou se fotit rozhodně nebude.
2 komentáře:
Hezká fotka! Cyril je roztomilej:-))).
Buli, jak už jsem psala na skle, Cyrilek je prostě kulíšek. :o)
Okomentovat