Růžový ráj

Ještě ne. Ještě ne. Ještě ne. Teď! Právě rozkvetly sakury. Včera se ještě tvářily nerozhodně, dnes už je to definitivně ono. Letos kvetou možná o den, dva, dřív než obvykle. Vím to. Sleduju je jako ostříž už týden. Mám to strážení lehké, jsou všude kolem domu.

Před dvanácti lety jsem se shodou náhod ocitla ve Washingtonu v době, kdy probíhal Cherry Blossom Festival. Týden kvetoucích sakur. Veliká a věhlasná sláva. A veliká krása, když sněží růžové okvětní lístky. Ráda vzpomínám.

A rok nato jsem se stěhovala do domu vedle sakurové aleje. Porovnání s Amerikou nesnese, japonských třešní je tu slabá dvacítka oproti třem tisícům washingtonských. Kvetou jen týden, nanejvýš dva. Ale natěší nás to na celý rok dopředu. Až zase budeme uprostřed malého růžového ráje.

Aby to nevypadalo, že se tu rozkochávám sama; přišel dnes muž z procházky a jeho první věta zněla: Dneska rozkvetly sakury.