Synečku

Gratulace vysloveny, dárky rozdány, dorty snězeny. Všechno je za námi. Ne, nemůže být. Až dnes, přesně dnes, má Štěpán páté narozeniny. To nemůžeme přejít jen tak mlčením.

Do mých vzpomínek na ten den ho pustit nemůžu. To by bylo otázek. Odpověď na mnohé nemám ani po pěti letech. Tak si je, bolavě šťastné, hýčkám sama a Štěpánkovi alespoň hlásím přesný čas jeho narození. Teď, podívej, teď jsi přišel na svět. Potměšilá hlava tiše zrádcovsky dodává. A já jsem tě neviděla. První tě choval táta.

Ale jsi náš. Náš vyčekaný, vyprošený, vyvzdorovaný syn. Naše štěstí, co za sebou po pár letech přivedlo další voňavou vánočku, Cyrila. Já nevím, jestli ti to někdy dokážu říct. Napsat snad.

Moc jsme tě chtěli! Moc, moc, tisíckrát. Jsme vděční, že jsi přišel, synečku.