Celý den přebíhám od jedné povinnosti ke druhé. Potřebovala bych zastavit čas. Stihlo by se víc práce. A taky by se možná stihla malá pracovní dezerce. Jen tak na chvilku, na procházku do přírody s dětma, s foťákem, třeba pro keš.
Snít můžu, dřít musím. Běžím, nikoliv procházkovým krokem, s foťákem přes rameno, nikoliv do přírody. Potřebuju nafotit fotky dokazující hospodárné využití dotace pro rodinné centrum. Prostě, že darované peníze nebyly prošustrovány, ale investovány do rampy pro kočárky.
Zvečera je tam nejlepší světlo. Nadávám na auta zavazející ve výhledu a jen tak přes rameno toužebně mrknu dozadu na nedalekou hráz řeky. Krásný pohled. Lipové listí prosvětluje večerní slunce, cestička láká k podvečernímu toulání. Houby s octem. Dala ses na vojnu, musíš bojovat. Čelem vzad! Pochodééém v chod!
Žádné komentáře:
Okomentovat