Řkouc s klasikem, tento způsob léta se mi zdá poněkud ... rozmarným. Včera dusný pařák, dnes zima, vítr a déšť. Prudké přeháňky se za oknem střídaly jako apoštolové na orloji a netrpělivě bubnovaly na okenní tabulky. Nene, vás domů rozhodně nepustíme.
Koukat na vás budeme jen přes kuchyňské okno. Cyrilkovi naženou hromy a blesky i tak strachu víc než dost. Já bouřky taky nerada, jen Štěpán dělá hrdinu. Ven ale přece jen musíme. Vyčíhneme chvilku, kdy se nebe vyjasní a vyrazíme do ulic za pochůzkou. Samozřejmě, po sto metrech nás zastihne vodní smršť. Sakra práce.
Kdo vymyslel bonmot, že není špatné počasí, jen špatné oblečení? Vyhnat ho pod okap! Ve městě zařídíme potřebné, doma vyždímáme nohavice a rukávy, vylijeme vodu z bot a jdeme zas koukat přes kuchyňské okno. Právě vyšlo slunce. Kat aby to spral!
Žádné komentáře:
Okomentovat