Hlavolam máme doma už pár let. Je na stejném principu jako záhada, která mě fascinuje od dětství. Jak bez rozstřižení provázku oddělit dva lidi svázané křížem přes sebe za ruce. Nikdy jsem nepřišla na řešení.
Návod od hlavolamu jsem raději rovnou zahodila, aby mě nelákal ke zradě. Na to přece musím přijít sama. I když hlava a oči tvrdí, že je to nemožné. Kulička malým očkem prostě neprojde.
Čas od času hlavolam vezmu do ruky a zkouším. Dnes večer ho probíraly na střídačku moje i manželovy prsty. Najednou byl provázek s kuličkami volný. Manžel zvítězil. Byla řada na mě. Prsty si automaticky hrají s provázkem a ejhle, jedna kulička je zpátky na místě. Ale jak? Nevím. Zopakovat to nedokážu. Záhada zůstává záhadou.
Žádné komentáře:
Okomentovat