Nemám bohužel žádné alibi pro flákání. Jedno dítě pryč s babičkou, druhé dítě pryč s tatínkem. Co s načatým odpolednem? Grunt!
Koupelna volá o pomoc. Nedivím se jí. Přijít na návštěvu hygienik, okamžitě nám ji zapečetí. Poprvé ovšem začínám úklid s foťákem v ruce. Několik pokusů o estetické zachycení plísně kolem oken. Tudy ne, přátelé. Co dál. Zkusíme na lustrech trik s podexponováním. Hm, kde se tam vzalo tolik pavučin? Třetí pokus. Nerezový trojháček. Lapsus do třetice.
Pak mi oko padne na talíř sprchy. To by nebylo špatné. Cvak, cvak. No nebylo, když se to napřed umyje. Ale co by člověk neudělal pro zajímavou fotku. Vypulírovaná sprcha už je mnohem lepší. Tak jednou, dvakrát, změna úhlu, potřetí, přeostřit, počtvrté, popáté, pošesté a dál.
Sprcha je vyfocená a koupelna umytá. Ale co říkali sousedé, když mě viděli přes rozsvícené okno stát rozkročmo na vaně a neustále přidřepávat nahoru a dolů, to opravdu nevím. Radši se ani nebudu ptát.
3 komentáře:
Nevím, co říkali sousedi, ale já se při tý představě docela slušně bavím :o)))))
A fotka super!!! Ty pravidelný linie ... hezkýýý
Jo to je sprcha, aháááááááá! :o)
Estetická plíseň mě dostala! :o)))
Taktéž skvělé pojetí. Obdivuju, že zvládáš už tak dlouho každý den zajímavě psát a ještě nápaditě fotit. Já už to teda vzdala :-/
Okomentovat