Vychutnali jsme si odpoledne, kdy nic nemusíme. Není nutno lézt do ohavného deštivého počasí kvůli nějakému Štěpánovu kroužku, není třeba jít nic zařídit, nic nakoupit, nikoho navštívit. Prostě spokojeně hnijeme doma.
Kluci se už zabaví i sami, pedagogický dozor může mírně podřimovat a ožívat jen na přímé vyžádání. Například když si Cyril mohutnou gestikulací vyžádá číst knížku. Obrázkovou, po Štěpánovi, plnou fotek zajímavých zvířat.
Třeba takový perutýn. Nedávno jsme strávili dost času vysvětlováním Štěpánovi, co to vlastně je. A teď ho zpětně objevíme v batolecí knížce. Zaujal všechny kluky. Ono je tam vůbec kde co. Švagr podle ní kdysi potměšile učil Štěpána slovo tukan. Sotva mluvící Štěpán ho vystřihl do pěti minut. Nevím nevím, ale historie se asi opakovat nebude. Ledaže by Cyril od svého ha, há, hé, he provedl k perutýnovi kvantový skok.
Žádné komentáře:
Okomentovat