Jeden z mála výletů, ve kterých nemám prsty. Vlečena okolnostmi a dědovým velením, ocitla jsem se se Štěpánem v Brně. Ve společnosti bráchy, jeho synů a dědy H., přezdívaného Houston. Vlakem.
Jasně, že vlakem. On to totiž byl tématický železničářský zájezd. Za největším modelovým kolejištěm u nás. Mašinky, to je něco pro kluky. Ale parádně jsem si je užila i já. Obří kolejiště mě nadchlo, dalo by se pozorovat hodiny a pořád by tam člověk objevoval další zajímavé a vtipné detaily. Tvůrci jsou zjevně hračičkové. Děti se mohly vyřádit ještě i s velkou autodráhou, RC autíčky, nebo jen tak na hracím kolejišti s mašinkou Tomášem. Trvalo dlouho je odtud dostat.
A to nebylo všechno. Nadšená obíhačka kolem krásné skácelovské kašny. Zuřivá hádka, jestli je brněnský drak opravdu drak nebo jen krokodýl. První posezení u McDonaldů. Balonky, království za balonky! Všude tolik lidí! Tramvaje, samé cinkající tramvaje. A zase vlakem domů.
Z dětské perspektivy musí být po dnešku Brno rovno naprostému ráji. Snad jim ta iluze dlouho vydrží.
Žádné komentáře:
Okomentovat