O tématu dnešní fotky jsem měla jasno od rána. Takový nehezký, šedivý, zamračený, upršený den si nezaslouží nic jiného než portrét deště. Kapky v šedivé kaluži. No, možná s kouskem červené střechy, aby to bylo veselejší.
Na focení jsem si vyhradila odpolední čtvrthodinku před rodičovským kurzem. Sama venku s foťákem, to je zřídkavý čas. V rozmrholené šedi, s kapucí na hlavě, ve dřepu nad kaluží jsem rozmrzele hledala esenci dneška. Moc to nešlo.
Foťák šel do kabely a já si cestu prodloužila obchůzkou. Třeba mě něco brnkne do nosu. Stalo se hned za rohem. Ne tři oříšky, ale stovky jehněd. Teprve po několika fotkách mě to na displeji trklo. Pohled holýma očima prozření potvrdil. Je to tak, foťák nelže. Světu už dlouho šedá nepovládne. Zelená je zpět. Jaro, vítej!
1 komentář:
Jo, tak na tuhle barvu se fakt kouká se zalíbením:))
Okomentovat