Štěpánkova školka pořádá speciální besídky. Minulá byla výhradně pro babičky a dědečky. Dnešní jen pro maminky. Těšila jsem se. Jen jsem musela s sebou propašovat i Cyrilka, nebylo, kde ho odložit.
Foťák měl mít žně. To by se to fotilo, hezky zblízka ve třídě, s externím bleskem. Díky krásnému počasí se ale besídka konala na zahradě. A já měla po ptákách. Mizernější fotografické podmínky aby jeden pohledal. Kombinace ostrého světla a silných stínů, děti v protisvětle. K tomu na mých kolenou sedící Cyril, tudíž silně omezená možnost změnit stanoviště. Těžký foťák v jedné ruce. Ech, focení jsem si neužila.
Ale besídku jsem si užila moc. Děti byly rozradostněné a natěšené. Zpívaly a tancovaly od srdce a co chvíli některé z nich neodolalo zamávat té, kvůli které to všechno podnikalo. Té jediné, nejlepší, nejhezčí a nejmilejší. Svojí mámě. Za všechny přítomné mámy děkuju. Měly jsme radost. Tu největší.
Žádné komentáře:
Okomentovat