Aby měl táta klid na práci, potřebovali jsme vypadnout z domu. A zrovna dnes to nebylo to pravé ořechové. Krásné teplé jaro někdo začaroval a mávnutím kouzelného proutku se ztratilo ze světa. Odpoledne se prudce ochladilo a přisvištěl silný a studený vítr.
No co už teď. Jdeme za babičkou na zahrádku. Děti jsou oblečené dobře, ale já dělám hrdinku jen v mikině. Nebyl to dobrý nápad. U nás doma se výslednému stavu těla říká "zmrzlý jak štolverk". Ale i když tělesnou teplotu i morálku jsem měla silně pokleslou, na mačkání spouště síly zbyly. Dokud dýchám, fotím.
Kluci řádili s rýčem, motykou a lopatkama v záhonkách. Dřepnula jsem si k nim a objevila Ameriku. Při zemi tolik nefouká! Opravdu, zatímco listí na stromech plápolalo vší silou, chmýříčka na pampeliškách zůstala netknutá. Příští návštěvu zahrádky trávím vleže v závětří brázdy hned od začátku!
Žádné komentáře:
Okomentovat