Jahody. No bóže, to je toho. Zajdu do krámu a koupím. Jenomže holenkové, tyhle nejsou koupené. Nevyrostly v Izraeli, Španělsku, Itálii a bůhví odkud se k nám dovážejí. Tyhle jsou naše. Ze zahrádky asi půl kilometru od domu. Letošní první jahody.
Nebyly dokonale krásné, leskle červené a chutně baňaté. Spíš zapatlané od hlíny, pomenší a tu a tam nazobnuté od kosů. Neplatilo se za ně pár desetikorunami, ale babiččinými bolavými zády. Děti si je natrhaly samy. A mohly je hned sníst. Sladká, voňavá a křehoučká odměna.
Miska prvních jahod je výstřel ze startovní pistole. Začalo léto. A s ním jahodové orgie. Nebudou trvat dlouho, pár týdnů, ale intenzitou nám to vynahradí. Zajahodíme se na celý rok dopředu. Jahody s cukrem, se šlehačkou, na koláči, v bublanině, se zmrzlinou. Jahodové knedlíky. Jahody jen tak. Jahody každý den.
Tři, dva, jedna, mlask!
3 komentáře:
mňaaam:-)))!
U nás va severu si ještě musíme počkat :-( Ale pak si to taky umíme užít !:-)
ivy
Jé, vy se máte! A nám na zahradě teprve kvetou. No, některé už dokonce i odkvetly. :o)
Okomentovat