Jela bych za keškama, až bych brečela. Mám regulérní lovecký absťák. Ale nestíhám, mám plné ruce práce. Za pár dní odjedu pryč a co nestihnu zkrotit do té doby, zvlčí definitivně. Takže o kešení si můžu nechat jen zdát.
Ale ono mě to pronásleduje kudy chodím. Cestou do školky míjím několik lip a už nějaký ten čas zkoumám, jestli kvetou. Proč? Je krásné stát pod opojně vonícím stromem, který hučí jako včelí úl. A co víc? Ještě něco. Mám svoji lipovou keš. Dar včelám je poctou lipové aleji u řeky, kterou před osmdesáti lety vysadili místní včelaři.
Proto potřebuju vědět, kdy přesně lípy stojí v plném květu. Abych tam poslala ty, kteří čekají na vrcholnou lipovou sezonu. Ty, kdo stojí o maximálně intenzivní zážitek procházky bzučící voňavou alejí. Kamarádi blázniví kačeři, včíl vyrazte. Včely si právě rozbalují svůj dárek.
Žádné komentáře:
Okomentovat