Dala jsem dočasné vale mateřské dovolené a odletěla za hranice všedních dnů. Dárek k mým narozeninám se zhmotnil do podoby návštěvy hlavního města Evropy. Jsem v Bruselu. Sama a poprvé.
Jak je mým dobrý zvykem, hodlám město probrousit pěšky křížem krážem do sebezničení. Chci vidět všechno. Každý návštěvník Bruselu musí nutně shlédnout čurajícího chlapečka Manneken Pis. Když každý, tak já taky. Socha je malinká a legrační. Kolem ní stohlavé davy turistů.
Jdu radši jinam. Za čurající holčičkou. Najít ji je kumšt. Po půlhodině bloudění úzkými uličkami ji konečně mám. Je malinká a legrační. Čurá sama v zastrčeném temném dvorku. Jako ze života. Chlap veřejně močí na hlavním bulváru a ženská aby se schovávala kdovíkde. Kde je spravedlnost?!
2 komentáře:
No vida, to jsem ani netušila, že tam mají i čůrající holčičku:-)
Super fotka!
Okomentovat