Pro třístou fotku v projektu by se žádalo něco slavnostního. Ale co, když zrovna dnes jsem utahaná, nervózní a protivná. Fotonálada má dovolenou.
Z dovolené domů se nám naopak vrátil tatínek a ihned podepřel upadající morálku domácnosti. Je dobře, že je zpátky s námi. Chyběl nám a my jemu.
Děti spí, já jsem se uklidnila. Dnešní nezdary jsou zapomenuty. Tak ještě tu fotku. Nejlíp něco slavnostního. Hm, se slavnostním nepořádkem asi nepochodím, takže zbývá kytka na stole. A aby to opravdu bylo slavnostní, poprvé u zrcadlovky zapínám plně manuální režim. Clona, čas i ostření. Tramtadadáááá. Cvak.
A ještě pětašedesát!
Žádné komentáře:
Okomentovat